Únor 2010

Rozdíly 50./P365

26. února 2010 v 21:14 Projekt 365
Dnešní den jsme strávili u kamarádky, kam jsem vyrazila s dětma hned po ránu a přijeli jsme zpátky skoro v pět odpoledne. Máme to k sobě 11 km a vidíme se tak 3x za rok. Známe se už dlouho před skoro 18-ti lety jsme spolu nastupovaly do naší první práce. Pak ona odešla, občas jsme se viděly a pak jsme se často potkávaly na gynekologii jako těhotné se svým prvním miminkem. Ona měla termín o pár dnů přede mnou, ale nakonec Natálka vyhrála a narodila se o 3 dny dříve než Bára. Ale rozhodně na holkách není vidět, že je mezi nimi rozdíl 3 dní.






mezi dvojčaty a jejím chlapečkem Nikolou už je rozdíl větší, dvojky jsou o necelé 4 měsíce starší, ale taky to není moc poznat







Rozinka byla hrozně uchvácená z koně, zrovna tak jako před lety Natálka

Tady je Trautenberkovo 49./P365

25. února 2010 v 22:27 Projekt 365
Při dnešní procházce jsme narazili na studnu jednoho pražského chataře, který sem jezdí a je, no zvláštní. Už jen tím, že celé léto nosí zelené trenýrky, tudíž má přezdívku zelenotrenkáč. Má svého pražského psa, kterého musí vodit venčit v 11 hodin v noci a na náves, protože on - myšleno pes - je na to zvyklý a jinde se nevykaká. A dneska jsme si všimli, že si svou studnu zamknul, aby mu náhodou někdo neukradl vodu. Nebo že by ji po Trautenberkovsku chtěl ostatním vodu prodávat?



Klička 48./P365

25. února 2010 v 22:14 Projekt 365
Ježíšek dospěl k názoru, že by Natálka jako předškoláček měla umět vázat kličky a donesl jí dřevěnou panenku, na které se vážou kličky. Jak je Natálčiným dobrým zvykem, tak kde jí co z ruky vypadne tam to nechá. Toho se hned chopil Mareček a hezky si hrál a byl moc hodný. Pak už mi jen přinesl do kuchyně ukázat výsledek. Pochopil, že tak malý chlapeček jako je on nemůže ještě vázat klasické kličky, tak si pomohl tyčinkami, které si Radek koupil k hokeji.



Odvolávám co jsem odvolal 47./P365

23. února 2010 v 17:58 Projekt 365
O víkendu jsem tu psala, že je dobře , že ten sníh jde pomalu dolů, že bude hezky, svítit sluníčko a já nevím co ještě. Po dnešní procházce venku odvolávám co jsem odvolal a slibuju co jsem slíbil. Chci aby byl ještě hodně dlouho ten krásný bělounký sníh, vždyť je tak krásnej. A to jsem si libovala, že jsme dneska z venku dorazili fakt suchý, mokrá byla jen Cherry a Zara. To však trvalo jen do té doby, než jsme přišli na zahradu a dvojky vymyslely bezva zábavu, teda pro ně bezva. A Natálka, aby toho nebylo málo se musela přidat.

PS1 Oteplovačky, punčocháče, čepice a rukavice už jsou v sušičce.
PS2 Sněhule už se perou
PS3 Když přijel Radek z práce a viděl to nechápal (proč??? )



Banánové řezy

22. února 2010 v 22:24 Recepty
Potřebujeme na velký plech do trouby šíře 60 cm:

Těsto:
4 vajíčka
200 g moučkového cukru
vanilkový cukr
400 g polohrubé mouky
1,5 dl oleje
2,5 dl mléka
prdopeč
kakao

Krém:
1 l mléka
4 banánové pudingy
cukr
tvaroh
100g másla
4 banány

Posypání:
strouhaná čokoláda na vaření


Ušleháme vajíčka s cukrem a vanilkovým cukrem do pěny, pak postupně přidáváme mouku s prdopečem, olej, mléko a kakao. Dáme na plech vyložený pečícím papírem a upečeme.
Uvaříme puding z litru mléka, 4 pudingů a cukru. Je to hodně husté. Dáme vychladit a občas zamícháme. Po vystydnutí do pudingu zašleháme měkký tvaroh, kousek másla a 4 rozmačkané banány. Směs natřeme na vychladlé těsto.
Posypeme strouhanou čokoládou na vaření a necháme přes noc rozležet.



Sýr trošku jinak

22. února 2010 v 22:17 Recepty
Potřebujeme:

strouhaný sýr
šunku
vajíčko
strouhanku
tuk na vymazání


Vymažeme tukem hrnečky. Vysypeme strouhankou. Na dno dáme strouhaný sýr, na to na kostičky nakrájenou šunku, na to rozklepneme vajíčko, na to opět šunku a na to zase strouhaný sýr. Dáme do hlubšího pekáče, zalijeme do 1/3 vroucí vodou a pečeme asi při 220 stupních asi 15 minut.
Příloha brambory a domácí tatarka.



Rozčílená 46./P365

22. února 2010 v 22:03 Projekt 365
Natálce začaly jarní prázdniny a mě se přitížilo Samozřejmě se rozhodla, že k našim na prázdniny nepojede a bude s maminkou doma. Radek měl dovolenou jen dneska, ale od zítřka už musí do práce, takže si to užiju sama. Tudíž je tu víc rachotu, děti se víc perou, dohadujou, je tu větší nepořádek. K tomu se Natálka rozhodla, že rozhodně nebude poslouchat, což hned předvádí. Takže venku se válí ve sněhu napůl s bahnem. Je neustále mokrá, už samozřejmě kašle no užívám si to. Kašle bohužel i Rozárka a to nejenom ve skutečnosti, ale i na mě a vede si svou. Dnešní poslední spor měl název, děti budeme uklízet, ať vidíte Hačanku (to je večerníček). Takže Natálka s Marečkem začala, ovšem Rozinka se zasekla a ona uklízet nebude. Takže, když fakt neuklidila nic, tak jsme jí řekli, že Hačanku neuvidí. A to jsme neměli. Tím jsme jí hodně rozčílili.


Začala plakat a šla do jedné ze svých trucoven




co je mami?




nemluv na mě!!!




no




je mi líp




jsi zlá matka




tak dobře půjdu s tebou do obýváku, ale smát se na tebe rozhodně nebudu.
Aneb, když nemám Hačanku, nemám ani matku.














Nedělní 45./P365

22. února 2010 v 21:41 Projekt 365
Dnešek se nesl poměrně v klidu, narozdíl od pátku. Na což, jsem si při dnešní procházce vzpomněla, že jsem sem nenapsala. Ráno, když jsem vstávala, tak mi vypadl v koupelně z ruky krém na obliček, spadl na dlažbu (máme hodně kvalitní, tvrdou - povídal pan obkladač, když nám jí pokládal a nešla mu řezat). Kelímek krému byl samozřejmě skleněný a ač se nerozlítnul úplně tak se odloupaly kousky skla a napadaly do krému, takže jsem ho byla nucena vyhodit. Nebyl nejdražší, ale nejlevnější taky ne. Navečer Radek chtěl v obýváku otevřít okno a nějak si nevšiml Natálčiny fotky ve skleněném rámečku a shodil ho, opět se rámeček úplně nerozpadl, ale prasknul přes celou délku a kousky se odštípaly. Takže taky nepoužitelný A navečer, aby nezůstalo jen u toho si děti hrály v koupelně na školku. Najednou rána a holky, (která nevíme, Rozinka to svádí na Natálku a Natálka na Rozinku) se houpaly na dvířkách koupelnové skříňky a skříňku na sebe svrhly. Krve by se ve mě nedořezal. Natálku dvířka bouchly do hlavy a měla naražené koleno, Rozárce se nic nestalo. Naštěstí se holkám nestalo nic vážného, jen měl Radek na skříňce kosmetiku, ta mu popadala, taky na dlažbu:-), ale v téhle koupelně asi nemáme tak kvalitní, protože se rozbil "jen" jeden Adidas, zbytek přežil .
Ono se říká do třetice ... To dnešek proti tomu byl opravdu v klidu, za poledne bylo krásně, svítilo sluníčko a sníh pomalu, ale jistě mizí . Už aby byl všechen pryč a bylo sucho a svítilo sluníčko a ...




Flákáníčko 44./P365

20. února 2010 v 22:45 Projekt 365
Dnešní den pro mě začal vlastně už včera. Nešla jsem si večer vůbec lehnout, abych mohla od 1 hodiny 30 minut sledovat v přímém přenosu hokej. Radek si šel večer lehnout s tím, že si nařídí budík a v půl druhé za mnou přijde. Já jsem zatím vyžehlila moře prádla a uvařila jim na dnešek oběd. Radek slíbil, že ráno s dětmi vstane a postará se o ně. Když bylo půl druhé a Radek nešel bylo mi jasné, že sice budík zvonil ale on nevstal. To je jev naprosto normální . Takže jsem si hokej užila bez něj. Po čtvrté hodině jsem si šla lehnout, Radek ležel skoro napříč přes letiště a vedle něj spinkal zkroucenej Mareček. Ten se hned vzbudil , vzbudil i Rozárku a do pěti hodin do rána byla sranda.
Ráno opravdu Radek s dětmi vstal, kdy to fakt netuším a já spala a spala a vzbudila jsem se v půl jedné. Akorát obědvali. Už byli po procházce a akorát jsme se vystřídali já vstala a Radek a dvojky si šli lehnout. Já jsem s Natálkou lehce zpacifikovala domácnost a celé odpoledne jsme fakt proflákali u televize, u počítače. Nic jsme nedělali a bylo to docela zábavné. Takové nezvyklé nic nedělat. Večer jsme umyli děti a teď Radek uvařil svařák a opět sedíme u televize a popíjíme. Prostě odpočinek a flákáníčko. Je to milý když nemám děti pořád na krku jen já. (OT: Gábi nebreč )



Velký nákup 43./P365

20. února 2010 v 22:22 Projekt 365
Dneska odpoledne jsem vezla Natálku na logopedii. Dopadlo to nadmíru dobře. Paní učitelka Natálku schálila, za naučené básničky dostala 1 s hvězdičkou. A co je úplně nejdůležitější, bylo to naposledy, co jsme na logopedii byli. Paní učitelka povídala, že už jí nemá co víc na učit a že teď už to bude jen na Natálčině trénování. Problém je se zoubky, které Natálka nemá a které jsou pro písmeno Ř prý důležité.
Než jsme jely z Vlašimi tak jsme začly na nákupy. To je výhoda? (nevýhoda???) bydlení na vesnici. Nejezdíme na nákupy často, ale když jedeme tak to stojí za to.



35 sekund 42./P365

18. února 2010 v 23:24 Projekt 365
Dneska nebude fotka, ale video.
45 sekund to je cca doba, kterou si Zara vyhradila na jedno žrádlo.
Nevím jak to dělá, ale takhle snad nehltal ani Dasty.
Má namočeno asi 80 g granulí k jednomu žrádlu a je to zjevně málo
Taky nám z 7,2 kg které měla minulé úterý do tohohle úterka přibrala 1,4 kg.



Pomelo 41./P365

18. února 2010 v 22:54 Projekt 365
Je to takové žluté nic, nebo skoro nic, slupku to má silnou, odpadu je z toho hodně, loupání dá práci, ale přesto se naše letošní zima nese ve znamení úchylky na pomelo. Co my už jsme ho snědli. A pořád se nám nepřejedlo. Dvojčata skoro každý den dopoledne jedno vyndají, řeknou mi, že ho rozdělá tatínek až přijde z práce a vyndají k němu lžičku, jako aby se tatínkovi líp rozdělávalo. Když Radek přijde a navečeříme se, tak vytáhnou pomelo, Radek si nařízene slupku nožem, po kousku jí odtrhává a dvojčata jí od něj na střídačku berou s výkřiky Hodinka (to křičí Rozinka, že bere ona) a bákoko (to křičí Mareček i Rozinka, na znamení, že bere Mareček). A když to společnými silami oloupou, tak se nad talíř slétnou tři naprosto stejně vypadající ručičky, jen různých velikostí a za chvilku je po akci.





Ručička nahoře vlevo je Rozinky, vpravo nahoře Marečka a dole logicky Natálky.

Školkový karneval

18. února 2010 v 22:48 Děti
Středa se nesla ve znamení školkového karnevalu. Natálka chtěla jít v tom samém, co měla na sobě v sobotu, tedy za vílu. Ač jsem jí to rozmlouvala, tak se nedala. Byla důležitá, říkala jak jí paní učitelky říkali motýlku a že má krásné šaty. Děti si nesly do školky svoje občerstvení, tak si i hezky zaplácaly žaludky. Natálka se rozhodla pro telku a sušenky. Jako tanečník si jí prý vybral Pepíček - no nutno přiznat, že to jsme fakt nečekali. Pár fotek, které nafotily paní učitelky.



Návštěva 40./P365

16. února 2010 v 23:20 Projekt 365
Dneska se na nás přijel podívat děda s babi. Takže děti měli o zábavu postaráno. Rozinka si hned zabavila babi pro sebe, posadila se jí na klín a kdyby si babi nemusela dojít na záchod, tak by Rozinka proseděla celý den. Ona je opravdu taková domácí pecička. Mareček ten si pro sebe zese zabral dědu, protože děda ho nosí ukazovat mu auta, spravuje mu upadlá kolečka atd. No a nejvíc na tom vydělala Natálka, protože vždycky když sem jedou v týdnu, tak jí vyzvedávají ze školky po O a to se vyplatí, že ta nemusí spinkat. Ale když jí dneska lákali na jarní prázdniny, které začínají příští týden, k nim tak povídala, že nikam nepojede. No jasně co by si bez maminky počala.






A Natálka dostala na památku, že byla u zápisu krásný řetízek se čtyřlístkem.



Flexaband 39./P365

16. února 2010 v 23:11 Projekt 365
Pořídili jsme si s Radkem gumu. Já fialovou, on zelenou. No prostě jsme se rozhodli, že už máme dětí dost a už žádné nechceme Kecám, samozřejmě. Koupili jsme si gumu, ale pod správným jménem Flexaband. Je to jak říká Radek kousek gumy za stovku, která se nezdá, ale dá zabrat. Je to guma, se kterou se posiluje a tvaruje tělo. Tak jsme lehce začali cvičit. Fakt se to nezdá, takovej kousek gumy, ale když se cvičí dobře, tak je to znát. Posilujeme ruce a nohy. Ale fakt nevím jestli to bude mít nějaký efekt, protože u toho pijeme svařák a to asi není nejlepší přístup ke sportu. Tak jsem zvědavá, jak dlouho nám to vydrží, abysme se u toho neupili.



Jedna procházková 38./P365

14. února 2010 v 23:35 Projekt 365
Dneska jen rychle, nejsem nějak ve své kůži. Za poledne bylo moc hezky svítilo sluníčku, fakt i trošku hřálo a bylo to moc příjemné. Tak jsme aspoň chvilku vyrazili na prochajdu. Než vypravím všechny děti a seženu obě pejskové, tak to dá zabrat. Natálka si myslela, že povede buď Cherrinku nebo Zarinku na vodítku, hahaha spletla se. Cherry nechodí na vodítku ani v 8-mi letech a Zara ho pěkně ohlodávala. Tak snad příště.



Karneval 37./P365

14. února 2010 v 23:30 Projekt 365
Dnešek se odehrával ve znamení karnevalu. Všechno bylo přichystané, Natálka si nechala natočit vlásky, aby byla opravdovská víla

nechala se namalovat a prostě si to užívala. To samé Rozárka, byla nadšená ze šatů, že je namalovaná, že má čelenku a kouzelnou hůlku, ani to nechtěla dát z ručičky. Zato Mareček, už když jsem ho do kostýmu piráta oblékla, tak mi povídal, že ho to oblečení bolí a byl protivnej jako činže. Takže když jsme dorazili do sálu, tak jsme se s Radkem střídali v jeho chování. Holky tancovaly, bavily se a Mareček chvilinku tancoval s tetou, chvilink se strejdou se mnou, Radkem a Natálkou nechtěl tancovat vůbec. Prostě ho to nebavilo. Bavit ho to začalo ve chvíli, kdy kapela přestala hrát a jeli jsme domů. Teda vlastně jsme nejeli domů, protože jsme netradičně jeli k tetě a strejdovi, protože už jsme se dlouho neviděli.












a tohle už je obrázek z domova. Každé dítko si mohlo koupit 4 lístky a všechny vyhrávaly, takže jsme měli 12 balíčků. Hamty hamty hamty. Dokonce jsme si domů přivezli i jeden balíček co jsme do tomboly dávali my.


Sourozenecká láska 36./P365

12. února 2010 v 21:26 Projekt 365
Vždycky jsem si jako holka přála mít dvojčata. Pravda, vždycky jsem chtěla mít dva kluky, ale dvojčata tam byla . A jelikož jsem je chtěla asi hodně moc tak mi, vlastně nám, je pán Bůh dopřál. Nejsou to dva kluci, ale páreček, ale tím je to lepší. Ze začátku to bylo hodně náročné, pořád jsem měla pocit, že jen přebaluju, krmím, uspávám a zase dokola. Ale všichni mi říkali, že ve dvou letech se to zlomí. Že dostanou aspoň trošku rozum, že si spolu budou hrát atd. A opravdu na tom něco je. Nejen, že vidím, jaký je rozdíl mezi vnímáním holčičího a klučicího světa. Nejen, že vidím, jak jsou na sebe vázaní, víc než na Natálku. Nejen, že vidím jak mají oba z každého z nás něco. Tak i vidím, jak si ti malošci dvouletí, sotva rozum pobrali, snaží povídat jako dospělí. Rozárka mluví líp, tak ta to vede, ale normálně si povídají o všem podstatném, o pití, papání, bombomu, psovi i o bobu. Vidím, jak se lechtají, smějí se spolu až se zalykají. Fakt je to super a monomaminky o hodně přicházejí.
Ale taky jsou chvilky, jako dnešní video, kdy z nich jde hlava kolem a ty dvě hlavičky se servou jako koně, pokoušou, podrápou, vytrhají si vlasy. Většinou se servou o nějakou věc, kterou oba potřebují. A když máme náhodou tu věc 2x stejnou je to jedno, potřebují tu jednu konkrétní. Tak třeba dneska to byla rvačka o Rozárčinu šušinku co dostala od Ježíška. Měla teplotu a začala rvačka o to, kdo jí teplotu změří a dá lék aby nebyla červná a neplakala. Ale byl to jen slabý odvárek, když viděli, že mám v ruce foťák.



Kostýmy 35./P365

12. února 2010 v 10:30 Projekt 365
Dnešní den se nesl ve znamení blížícího se karnevalu. V sobotu odpoledne je karneval, který pořádá SRPŠ a je volně přístupný všem dětem. A ve středu mají ještě karneval ve školce, jen pro školkové děti.
Po vymýšlení, za co děti půjdou, jsme letos nebyli vůbec originální. Natálka se rozhodla, že chce jít za vílu, tak Rozinka půjde taky, protože se hned holky praly o čelenku křídla i hůlku. Takže Natálka to vyřešila za obě a za Marečka jsem to vyřešila já a půjde za piráta. Všechno jsem jim schystala, doladila poslední drobnosti a v sobotu můžou vyrazit.



Kuřecí prsa v anglické slanině

11. února 2010 v 1:11 Recepty
Na dnešní slavností večeři, kterou si Natálka zasloužila za bravurně zvládnutý zápis jsem udělala rychlovku, ale dobrou


Potřebujeme:

kuřecí prsa - podle počtu strávníků
angickou slaninu na plátky
grilovací koření
olej

zmražené hranolky


Kuřecí prsa nakrájíme na proužky, z jednoho prsa 4-5 proužků. Posypeme grilovacím kořením, já jsem ho zkombinovala s kořením na americké brambory, zakápneme troškou oleje a necháme v lednici přes noc marinovat.
Druhý den každý proužek obalíme anglickou slaninou, dáme do pekáčku a upečeme. Pekla jsem asi 1/2 hodiny na 180 stupňů. Anglická krásně pustí šťávu, takže je i čím polít přílohu.
Jako přílohu jsem v horkovzdušné troubě udělala hranolky.